Jak poznat meteorit

IMG_20231102_222847_edit_196571467172608

Našli jste meteorit? Pravděpodobně ne...

Našli jste kámen, o kterém si myslíte, že by se mohlo jednat o meteorit?

Sepsali jsme malý návod, který ti kámen z vesmíru spolehlivě nepotvrdí, ale nastíní ti tvé šance.

 

V některých případech se meteority liší od pozemských kamenů na první pohled, ale u mnoho z nich to není tak jednoduché...

 

Meteority jsou odlišné od pozemských hornin. 

Mají své specifické vlastnosti, díky kterým je lze spolehlivě identifikovat.

 


Následující postupy a informace platí pro běžné typy meteoritů (kamenný chondrit, železný, železo-kamenný).

Nemusí platit pro některé vzácné typy, které se ale ani v Česku, ani na Slovensku až na jedinou výjimku z roku 1808 nenašly a celkově tvoří jen zlomek ze všech meteoritů.


 

 

Složení meteoritů

Základním poznávacím znakem je železo-niklová slitina s příměsí vzácných kovů, nebo další prvky

(např. stříbro, gallium, germanium, iridium, kobalt, titan, nebo běžnějších prvky jako křemík, hliník, vápník, hořčík, síra, chlor a další).

U meteoritů kontrolujeme jejich přítomnost a správný poměr.

 

 

Hustota

Meteority mají větší hustotu (hmotnost) než pozemské horniny.

Ty mají u rozšířených hornin hustotu nepřekračující 3000 kg/m3 (např. žula).

Meteority začínají na 3400 kg/m3 (kamenný typ meteoritu) až po 8000 kg/m3 (železné meteority).

 

 

 

 

TAK JO, DÁME SI PÁR OTÁZEK:

 

Je tvůj nález magnetický? Ne? - NENÍ to meteorit!

Meteority obsahují železo v kovové formě a jsou tudíž magnetické.

 

 

Je tvůj nález na různých místech magnetický různě? - NENÍ to meteorit!

Tohle se děje typicky na tzv. struskách, kde je v různých částech různý podíl železa.

 

 

Je tvůj nalezený kámen lehký? - NENÍ to meteorit!

 

Jak je psáno výše.

 


Má tvůj kámen ostré hrany? - Pravděpodobně to NENÍ meteorit!

Průlet atmosférou a množství odpařené hmoty způsobí vyhlazení jeho stran, proto většina vesmírných kamenů nemá ostré hrany.

Pozor, může jít o fragment. Mohl by to být fragment? Pak je "vnitřní lom" meteoritu téměř vždy světlejší oproti natavené kůrce

(až na případy, kdy se i fragment stihne znovu natavit) .

Není tvůj kámen na lomu světlejší? - Pravděpodobně to NENÍ meteorit!

Až na absolutní výjimky meteority nemají ani tvar oblázků.

 


Má tvůj kámen dutinky, nebo bublinky? - NENÍ to meteorit!

Meteority nemají žádné dutinky způsobené např. magmatickou nebo metalurgickou činností.

 

 

Vidíš na svém kameni světlý křemen nebo kalcit? - NENÍ to meteorit!

 

 

 

Stále jsi ve hře? :)

 

Porovnej lokalitu svého nálezu se známými lokalitami pádů a nálezů.

Nenašel jsi zde svou lokalitu? - NENÍ to meteorit!

Většina míst pádů a nálezů meteoritů v novodobé historii je zmapována.

Při nových pádech je vypočítána dopadová plochy vědci z Astronomického ústavu díky tzv. bolidové síti.

Tyto velmi přesné výpočty poté sdílejí s veřejností.

Osobně vím o jediném případu nálezu meteoritu mimo známé lokality v ČR a SK.

 

Dopady meteoritů jsou často provázeny výraznými zvukovými i akustickými jevy, proto pokud se odehrávají v obydlených oblastech,

často jsou pozorovány mnoha svědky.

databáze meteoritů zde. 

 

 

IMG_20231107_143333_edit_26576123003236

 

 

 

DALŠÍ ZNAKY:

 

Při čerstvém pádu mají téměř všechny meteority černou natavenou kůru, málokdy silnější než 1-2 mm.

Meteorit vypadá, jakoby ho ošlehly plameny, což je způsobené obrovskou vstupní rychlostí do atmosféry, kdy se těleso prudce zahřeje. Tato kůra časem zmizí vlivem podmínek na naší planetě.

 

Kamenné meteority (Chondrity) obsahují tzv. chondry - malé kuličkové útvary vzniklé roztavenými chomáčky prachu v plynoprachovém disku obklopující mladé slunce, do podoby jakýchsi kapiček a jejich rychlým utuhnutím.

Ty můžou být sotva viditelné, velikosti od zlomku mm, až po velikost několik mm.

detail tzv. Chonder
foto: detail tzv. Chonder, Muzeum-meteoritu.cz
 
 
 
 
 

Oproti pozemským nálezům domnělých železných meteoritů rozhodne přítomnost vysokého podílu Niklu a také vzácných kovů.

Na železných meteoritech se na leštěné ploše po naleptání zředěnou kyselinou dusičnou ukáží tzv. "Widmanstättenovy obrazce".

Spolehlivý poznávací znak mimozemského železa. 

Na druhou stranu jsou známy meteority, které tyto obrazce nemají (Ataxity).

 

 

Meteority se cíleně hledají a sbírají na místech, kde jsou dobře odlišitelné od místního prostředí, např. Antarktida, nebo pouště a z těchto oblastí pochází většina kusů, ze všech světových sbírek.

 

Najít meteorit, ještě k tomu v ČR, je asi stejná šance, jako vyhrát první cenu ve Sportce. Není to ovšem nemožné, máme a známe v ČR lokality, kde meteority jsou a čekají na objevení buď námi, nebo budoucí generací.

 

U nás si můžeš meteorit koupit, jsou dostupné za skvělé ceny a svůj kousek vesmíru tak může mít každý.

 

 

 

 

Pozorování bolidů a hledání meteoritů

V oblasti dopadu meteoritů jsou čeští vědci absolutní špičkou ve svém oboru.

Připsali si na své konto dokonce světové prvenství - první meteorit s rodokmenem. Astronomům z Ondřejova se totiž 7. dubna 1959 podařilo vyfotografovat let a spočítat dráhu bolidu, jehož úlomky byly nalezeny u Příbrami.

Zároveň vypočítali i dráhu původního tělesa ve sluneční soustavě a poprvé na světě se jim tak podařilo prokázat, že pochází z hlavního pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupiteru.

 

Ondřejovský tým vědců , pod vedením Dr. Ceplechy, kterého proslavila také jeho metodika propočítání dráhy tělesa, budovali síť pro fotografování bolidů od začátku 50. let. Příbramský úspěch podnítil další rozšiřování této národní sítě a k projektu se pak přidávaly další státy.

Dnešní Evropská bolidová síť, vybavená kamerami typu "rybí oko", rotujícími sektory a zčásti i spektrografy, je nejdéle fungující bolidovou síť na světě, a vyniká úrovní zpracování dat i archivováním snímků.

Soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit znalosti o průletu zemskou atmosférou, mechanismu rozpadu, jejich záření a podobně.  

Zpět do obchodu