-1.png)
Co zajímavého chystá vesmír v roce 2025?
A proč je hned v úvodu polární záře?
Loni bylo z území ČR a SK vidět 12 polárních září!
I v roce 2025 bude Slunce aktivní, v rámci svého cyklu se blíží ke svému maximu.
A tak i letos je velká šance na krásné polární záře i z našich zeměpisných šířek.
foto polární záře, květen 2024, Beskydy, autorka: Karina Filipová Šmahová
Mimo to nás čeká mnoho dalších, skvělých okamžiků. K některým je lepší mít pozorovací techniku, ale jindy ti stačí jen tvé oči.
Pojďme se podívat, co na obloze uvidíme v roce 2025 !
LEDEN 2025
12.1. Mars nejblíže Zemi
Tento den se planeta Mars přiblíží nejvíce Zemi, konkrétně na vzdálenost 95,7 milionů kilometrů.
Mars poutá i bez dalekohledu, ale s ním můžete pozorovat zajímavé útvary na jeho povrchu, namátkou třeba ledové čepičky na pólech.
16. ledna se ocitne také v tzv. opozici (opačná strana než Slunce) a bude tak osvíceno nejvíce jeho povrchu.
13.1. úplněk
14.1. Konjunkce Marsu a Měsíce
Znovu Mars, tentokrát v krásném tanečku s Měsícem. Tento den, ráno okolo 5:30, se obě tělesa přiblíží na méně než polovinu velikosti Měsíce v úplňku. Oba budou díky opozici ke Slunci maximálně nasvíceny a navíc se Mars, jak jsme si řekli výše, nachází nejblíže naší planetě.
Tento jev půjde velmi dobře fotografovat i mobilními telefony a viditelnost pouhým okem bude velice dobrá.
Navíc se setkání těchto těles letos ještě několikrát zopakuje.
18.1. Konjunkce Venuše a Saturnu
Další setkání, tentokrát dvou planet. Venuše, která je nepřehlédnutelná a plní roli večernice doplní slabší Saturn. Zhruba v 18:30 dojde k nejbližšímu přiblížení a to na velikost asi 4 úplňky. Poblíž se bude nacházet také planeta Neptun.
ÚNOR 2025
1.2. Konstelace Venuše, Saturnu a Měsíce
Za soumraku se vyplatí kouknout nad jihozápadní obzor. Téměř v jedné přímce se zde seřadí Venuše, velmi malý srpek Měsíce a Saturn.
Tento jev bude možné pozorovat zhruba od 17:30 do 19:30 hod.
9.2. Setkání Měsíce a planety Mars
Stejně jako v lednu tady máme taneček této dvojice.
Po 20. hodině se koukni na velmi jasný Měsíc (3 dny před úplňkem), který se přiblíží k velmi jasné planetě Mars.
V době maximální blízkosti to bude vzdálenost jen asi třetiny úplňku.
12.2. Úplněk
15.2. Venuše maximální jas
Planeta Venuše dosahuje svého maximálního jasu v tomto roce a po Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy.
Jasnost dosáhne -4,6 mag.
Částečné zatmění Měsíce, foto: Michal Lachký, Astro-web.sk
BŘEZEN 2025
11.3. a 12.3. Konjunkce Merkuru a Venuše
Nízko nad západním obzorem sleduj krátce před 19. hodinou krásné setkání dvou planet.
Tělesa se k sobě budou přibližovat již od začátku března, přičemž tyto dva dny k sobě budou nejblíže.
14.3. Úplněk / Polostínové zatmění Měsíce
Návnada na blížící se úplné zatmění Měsíce.
Velmi brzy ráno kolem 5:50 bude nad západním obzorem možné sledovat z levé strany Měsíce jeho zakrývání.
Částečná fáze pak začne 10 minut po 6. hodině, kdy už ale začíná východ Slunce a navíc bude Měsíc velmi nízko nad obzorem.
20.3. Jarní rovnodennost
22.3. Venuše nejblíže Zemi
V únoru jsme zažili Venuši s maximálním jasem, teď je na své pouti vesmírem nejblíže Zemi a to konkrétně 0,281 AU.
29.3. Částečné zatmění Slunce
Rok a půl od posledního částečného zatmění Slunce je zde tento úkaz znovu.
Maximální zatmění znamená v tomto případě 22% zakryté plochy. Jev začne zhruba v 11:30 a potrvá hodinu a půl.
Čím víc na východ budete, tím později jev nastane a tím méně zakrytého slunečního disku uvidíte (např. východ Slovenska pouze 7%).
V celosvětovém měřítku si tento jev nejvíce užijí v Kanadě, kdy například v Quebecu dosáhne zákryt téměř 95%.
Maximum tohoto jevu nastane v ČR a SK zhruba v 12:15-12:30 hod.
Spirální galaxie IC 342, foto: Evropská vesmírná agentura ESA, dalekohled Euclid
DUBEN 2025
13.4. Mikroúplněk
Měsíc je jednoduše daleko :) Konkrétně je jeho vzdálenost větší než 405.000 km.
Je tak opticky oproti jiným menší a ve srovnání se superúplňkem má o 30% nižší jas.
22.4. Meteorický roj Lyridy
Tento roj sice není nikterak aktivní (cca 20 meteorů za hodinu), ale umí ukázat krásné bolidy.
Občas také překvapí výrazně zvýšenou frekvencí, která může krátkodobě dosáhnout i desetinásobku běžného stavu.
Mateřským tělesem je kometa C/1861 G1 Thatcher, která se vrací k Zemi každých 415 let.
Rychlost vstupu do atmosféry je 48,4 km/s.
Roj je aktivní od 16.4.-25.4., maximum 22.4.
25.4. Konstelace Venuše, Saturnu a Měsíce
Jen pro šikovné, chtělo by se říci.
S dobrým výhledem na východ se před 5. hodinou ranní objeví krásná přímka těchto dvou planet, mezi které se vklíní malý srpek Měsíce.
Bude již dost světla, takže tento jev potřebuje trošku přípravy a zkušeností.
KVĚTEN 2025
6.5. Meteorický roj Eta-Aquaridy
Tento roj pozorujeme díky slavné Halleyově kometě, která se k Zemi vrací každých 75-76 let.
Naposledy se objevila v blízkosti Země v roce 1986, příště průlet bude v roce 2061.
Každý průlet zanechává výraznou prachovou stopu a tou planeta Země na své pouti pravidelně prolétá.
Frekvence se pohybuje mezi 20-55 meteory / hod.
Rychlost meteorů je 66,9 km/s.
Roj je aktivní 19.4.-26.5. a maximum je 6.5.
Častý dotaz v muzeu. Padají z meteorických rojů meteority?
Nepadají. Většina meteorických rojů pochází z komet a ty jsou tvořeny velmi křehkým materiálem - ledem a prachem.
Navíc jsou tyto částečky velmi malé a nepřežijí tak průlet hustší vrstvou atmosféry.
Přinesou nám tedy krásný světelný jev, meteor, ale materiál z něj už ne.
Pokud ale toužíš i ty po svém kousku vesmíru, mrkni do našeho obchodu, kde najdeš bohatou nabídku meteoritů, tektitů, nebo šperků!
.jpg)
Meteorit pallasit jménem Sericho, Keňa, foto Muzeum meteoritů
12.5. Úplněk
ČERVEN 2025
Noční svítící oblaka
Červen a Červenec jsou hlavní měsíce, kdy můžeme pozorovat tento fascinující jev.
Stříbřitá, nápadně svítící oblaka.
Během večerního soumraku a také svítání dochází k tomu, že Slunce nasvětluje oblaka zpoza horizontu.
Obvykle k tomuto jevu dochází mezi 22:00 a 0:00, nebo mezi 2.00 a 4:00.
Nezbytná je vodní pára a prach, která se v tomto období velmi ochlazuje. Vznikají krystalky ledu o velikosti 1 mikrometr!
11.6. Úplněk (jahodový)
Nazýváme tak úplněk kolem letního slunovratu.
Proč jahodový? Nehledejte v tom nějakou barevnou souvislost, nebo astronomický význam.
Lidé si jej pojmenovali dle období, kdy jahody dozrávají, příroda vítá léto.
Jsou s ním spojeny určité pranostiky a pověry, to ale na naší stránce nenajdete :)
21.6. Letní slunovrat
Nejdelší den a nejkratší noc na severní polokouli.
Zemská osa je jednoduše nejvíce nakloněna ke Slunci. Na rovníku tak Slunce vidíme nejseverněji v celém roce.
29.6. Konjunkce Saturnu a Neptunu
Další zajímavé setkání dvou planet naší sluneční soustavy.
Kometa z Beskyd, autor Jaroslav Filip, mobil Honor 6 pro
ČERVENEC 2025
4.7. Konjunkce Venuše a Uranu
Další setkání. Tento den ráno se potkají tyto dvě planety nad východním obzorem.
10.7. Úplněk
30. 7. Meteorický roj Jižní Delta Aquaridy
Slabší meteorický roj s frekvencí asi 20 meteorů za hodinu.
Aktivní je od poloviny července až do začátku srpna, s maximem 30.7.
Meteory jsou pomalejší a mohou být velmi jasné.
SRPEN 2025
9.8. Úplněk
12.8. Konjunkce Venuše a Jupiteru
Nejjasnější planety sluneční sluneční soustavy si dají rande 12.8. velmi časně ráno.
Na severo-východě dvojice vyjde už v 2:30 hod. a až do svítání se k sobě budou nápadně přibližovat.
V maximálním přiblížení bude vzdálenost těchto objektů menší než 2 měsíční úplňky.
V dalekohledu pak můžeš vidět např. Jupiterovy atmosférické pásy, nebo krásně seřazené měsíce Io, Ganymedes a Callisto téměř v jedné přímce.
12.8. Meteorický roj Perseidy
Suverénně nejpozorovanější roj. Nahrává mu jednak krásné letní počasí a také vcelku vysoká frekvence meteorů.
Tento roj známe již 1755 let, nicméně o astronomickém úkazu se bavíme až od druhé poloviny 19. století, díky italskému astronomovi.
Giovanni Schiaparelli totiž dokázal jako první na světě spojitost meteorů s kometami a dokonce spojil Perseidy s kometou 109P Swift-Tuttle.
Ta byla objevena v roce 1862 a vrací se k Zemi každých cca 134 let.
Naposledy navštívila sluneční soustavu v roce 1992 a příští návštěva je naplánována na rok 2126, dej si do kalendáře :D
Roj je aktivní mezi mezi 17. červencem a 24. srpnem a jeho maximum připadá právě na 12.8.
Letos maximum bohužel nastává jen 3 dny po úplňku a ten tak bude pozorování dost rušit.
Meteory jsou poměrně rychlé (60 km/s) a jejich frekvence je asi 80 meteorů/hod.
Tento roj každoročně pozorujeme v Beskydech na naší akci, mrkni se, jak to vypadalo v roce 2024 ZDE
foto za akce Perseidy v Beskydech
ZÁŘÍ 2025
!! 7.9. Úplné zatmění Měsíce !!
A je to tady. Za nás absolutní vrchol tohoto roku přichází po téměř 7. letech!!! Další pak v ČR uvidíme až v roce 2028.
V neděli ve večerních hodinách, hned po západu Slunce uvidíme tento fascinující jev, ke kterému dochází, pokud se Měsíc celý ponoří do zemského stínu. Jednoduše se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce.
Oproti vzácnějšímu úplnému zatmění Slunce je tento jev výrazně častější, což mu ale neubírá na kráse.
K úplnému zatmění Měsíce dochází po celém světě 2-3x za rok.
I při úplném zatmění jde Měsíc vidět. Má zajímavou, rudou až krvavou barvu.
To je způsobeno refrakcí slunečního světla v horních vrstvách zemské atmosféry.
Mimochodem, křivka ustupujícího zemského stínu dokládá, že Země je kulatá!
Časy pro Prahu, v ostatních částech se bude lišit v minutách:
Východ Měsíce: 19:34
Začátek úplného zatmění: 19:30
Maximální fáze zatmění: 20:12
Konec úplného zatmění: 20:53
Konec částečného zatmění: 21:56
Konec polostínové fáze: 22.55
Co z toho plyne?
Měsíc nám již vyjde ve fázi zatmění, pro nejlepší kontrast je tak nejlepší počkat do fáze, kdy se bude ze zemského stínu nořit zpět.
19.9. Zákryt Venuše Měsícem
Zajímavá podívaná nastává již před rozbřeskem.
Velmi úzký srpek Měsíce a jeho zbylá část bude osvícena tzv. popelavým svitem, který částečně osvítí i neosvětlenou část, se bude blížit velmi jasné planetě Venuši.
To hlavní ale nastane až za světla a zde bude výhoda dalekohled. V odpoledních hodinách totiž Měsíc Venuši zakryje.
I přes to, že se jev odehraje za světla, v případě příznivých podmínek může být viditelný i očima.
Pro Prahu je čas vstupu za Měsíc v 14:11 hod. a výstup v 15:24 hod. V ostatních částech ČR a Slovenska se bude lišit v minutách.
21.9. Saturn nejblíže Zemi
Tento den se ocitne tato planeta nejblíže a to konkrétně 8,547 AU.
Zároveň se ocitne v opozici a dopadá tak na něj z našeho pohledu nejvíce slunečního světla.
Nastávají tedy nejlepší pozorovací podmínky.
22.9. Neptun nejblíže Zemi
Hned o den později se ve vzdálenosti 28,884 AU objeví také planeta Neptun a o den později bude také v opozici.
ŘÍJEN 2025
7.10. Úplněk
8.10. Meteorický roj Drakonidy
Drakonidy jsou meteorický roj, který má své maximum každoročně kolem 8. října.
Pochází z komety 21P/Giacobini-Zinner.
Řadíme jej mezi slabé roje, obvykle s aktivitou pouze několika meteorů za hodinu.
POZOR! Známe ovšem z minulosti případy, kdy tento roj znenadání přinesl obrovské množství meteorů.
Tzv. meteorická sprcha s několika sty meteory nutí zapsat si toto datum do svého kalendáře.
21.-22.10. Meteorický roj Orionidy.
Blížící se konec roku je na meteorické roje bohatý a další v řadě jsou právě Orionidy.
Tzv. druhá větev z Halleyovy komety umí také překvapit zvýšením aktivity, standardně je to max. 25 meteorů/hod.
Vyplatí se pozorovat v druhé polovině noci, kdy radiant vystoupá nejvýše.
Rychlost meteorů je 67 km/s. Typické jsou dlouhé světelné stopy.
Roj je aktivní od 4.10. do 14.11. s maximem kolem 12.10.
foto: Michal Lachký, Astro-web.sk
LISTOPAD 2025
4.11. Meteorický roj Tauridy
Zajímavý meteorický roj, který pochází z komety 2P/Encke.
Má několik zajímavostí. Nemá úplně přesně dané maximum a je viditelný na přelomu října a listopadu.
I přes to, že je frekvence velmi nízká (cca 10 meteorů/hod.), díky jejich velmi nízké rychlosti zanechávají velmi dlouhou světelnou stopu.
Pokud je navíc částice, která do atmosféry vletí větší, vidíme nádherný bolid jasností blížící se jasu Měsíce a často také výrazné kouřové stopy.
Pozorování bude bohužel rušit Měsíc, který již další den bude v superúplňku.
5.11. Superúplněk
Ve středu 5. listopadu 2025 ve 23:30 se ocitne Měsíc v úplňku nejblíže naší planetě, konkrétně 356 832 km.
Oproti mikroúplňku tak bude až o 30% jasnější a jak říká Petr Horálek, u jeho svitu si můžete v klidu číst noviny :)
Samotná fáze úplňku nastává již odpoledne v 14:20 hod.
17.11. Meteorický roj Leonidy
Četli jste někdy o bohatých meteorických deštích, s frekvencí třeba několik desítek tisíc meteorů za hodinu?
Tak právě tento roj je jejich původcem. Pochází z komety 55P Tempel-Tuttle, která se k Zemi vrací jednou za 33 let.
Naposledy nás navštívila v roce 1998 a to přineslo neskutečné bolidy v tomto roce pozorování a výraznější roje v roce 2001 a 2002.
Velmi vysoká, téměř maximální možná rychlost 71 km/s způsobuje velmi jasné meteory, nebo bolidy.
Standardní frekvence je pak dost nízká, asi 15 meteorů/hod. Další návštěva komety je v plánu v roce 2031.
Roj je aktivní od 5.11. do 30.11. s maximem 17.11.
Historická rytina ukazující Leonidy v roce 1833, kdy padaly desetitisíce meteorů
21.11. Uran nejblíže Zemi
V tomto roce nejbližší přiblížení této planety, konkrétně na vzdálenost 18,509 AU
PROSINEC 2024
5.12. Superúplněk
Druhý letošní superúplněk. Viz. text 5.11.
14.12. Meteorický roj Geminidy
Poslední roj tohoto roku a hned jeden z nejaktivnějších. Frekvence meteorů je asi 110/hod.
Poprvé byl zaznamenán v roce 1862, kdy byl tento roj velmi slabý.
V polovině 20. století se začala frekvence zvedat, až v 90. letech dosáhla až na 100 meteorů/hod.
Zajímavostí je, že oproti jiným kometárním rojům je zde zdrojem planetka (3200) Phaeton.
Tuto planetku objevili John Davies a Simon Green v roce 1983 pomocí družice IRAS.
Spekuluje se, že planetka může ve skutečnosti být vyhaslým planetárním jádrem, což by mnohé vysvětlovalo.
Planetka oběhne Slunce jednou za 524 dní a může se také značně přiblížit k Zemi.
Meteory jsou velmi pomalé (31,9 km/s). Roj je aktivní od 6.12.-17.12. s maximem okolo 14.12.
21.12. Zimní slunovrat
Některým událostem, zvláště meteorickým rojům se později budeme věnovat v samostatných článcích.
Našli jste chybu, nebo chcete něco doplnit? info@meteority.com
Zdroje informací + doporučujeme:
Petr Horálek, minutky z vesmíru
Sdílený český kalendář nebeských úkazů
Wikipedia+internet
